Pia je město na západě Gilionské říše, které se stalo v roce 349 po Záblesku místem neskutečné katastrofy, jež vedla k oddělení města i okolního území od říše. Město Pia patřilo k chloubě gilionské architektury, ač jeho základy patřily neznámé civilizaci, která toto území obývala před příchodem gilionských.
Historie
Založení města je datováno mezi lety 102 a 117 po Záblesku, kdy byla v rozsáhlých lesích založena dřevařská osada. (Nepřesné datum vzniku je přisuzováno častému přesouvání osady podle potřeb dřevorubců a její nestálosti.) Osada profitovala z těžby a prodeje místních druhů dřevin, které se v okolí v hojném počtu nacházely. To se změnilo v období po roce 145 po Záblesku, kdy při odklízení vyvrácených stromů po silné bouři místní objevili základy nosné zdi, která se skrývala pod kořeny.
Novina o nálezu se velmi rychle rozšířila po Gilionské říši a na místo se začali sjíždět badatelé, aby prozkoumali původ stavby. Vykopávky odkryly rozsáhlý podzemní systém – pravděpodobně šlo o kryptu nebo pohřebiště, který se rozkládal pod celou oblastí. Město Pia tak brzy přilákala mnoho lidí, kteří chtěli na nálezech zbohatnout, a nad podzemním komplexem se brzy objevily první kamenné domy.
Rozkvět města
Pijským se dařilo pokračovat v obchodu s dřevinami stejně jako s výrobou a vývozem luxusního nábytku. Kolem roku 170 po Záblesku se do Pii přestěhoval Ludovit Lentar z nedalekého Calenu, aby z města učinil hlavní město Calenského knížectví.
Krátce po jeho příchodu začal panskou vilu, která stála v samém srdci města, přestavovat na rozsáhlý palác, který se v budoucnu stal na nějaký čas královskou rezidencí.
Hlavní město
V roce 240 po Záblesku uprchl Gorky XIII. z Beligenu před armádami plenících Urr-Molských skřetů a usadil se právě v Pie. Někdejší kníže Darion II. Lentar mu přenechal své sídlo a přesídlil zpět na Calen, jelikož nebylo zřejmé, zda bude možné se do Beligenu vrátit.
Gorky XIII. si výměnou za azyl vzal Darionovu dceru Pollyanu. Králův bratr Leon Gork zůstal v Beligenu a zakládá Beligenskou knížecí větev rodu Gorků.
Pád Pii
Za vlády Gorkyho XVIII. došlo ve městě k nebývalému rozkvětu kultury. Král si potrpěl na magii, alchymii i astronomii a proto do svého paláce zval nejrůznější špičky v těchto oborech. Byl pyšný a přítomnost tolika vzdělaných a uznávaných lidí jeho pýchu ještě přiživovala a ukazovala jej před veřejností v tom nejlepším světle.
Jedním ze vzdělanců, kteří k této příležitosti na královský dvůr přesídlili, byl Mao Nogelun – mág a alchymista, který pocházel ze Zemí za okrajem a králově žádosti, aby přesídlil do města Pii, ihned vyhověl.
Jeho pokusy ve sklepeních pod citadelou se však staly osudné celému městu. Povedlo se mu totiž naneštěstí namíchat takovou substanci, která nejenže otrávila jeho, ale unikla z laboratoře a rozšířila se do celého města.
Následkem toho většina obyvatel onemocněla neznámou chorobou a postupně začala umírat. Král odmítl opustit město a celá oblast byla následně uvržena do karantény, aby se nemoc nešířila ve zbytku království. Všichni postupem času zemřeli.
Pijský mor
Po smrti Gorkyho XVIII. se králem stal Gorky XIX. z beligenské větvě rodu. Krátce po zákazu vstupu do města a přilehlých oblastí nechal Gorky XIX. vystavět na okraji nemocí zničené krajiny tvrz. Ta měla zabránit vstup komukoli, kdo by tudy chtěl projít.
O několik let později byly strážnými několikrát spatřeny bytosti, které se ve městě mohly normálně pohybovat, ačkoli byla celá oblast zahalena v mlze nazelenalého plynu. Až v roce 358 po Záblesku se jedna z oněch bytostí zatoulala ven z mlhy a byla polapena a převezena do Beligenu.
Na základě výzkumu gilionští zjistili, že Mao Nogelun svým plynem zřejmě vytvořil novou odnož rasy známé jako nemrtví. Jednalo se totiž o nemrtvého šlechtice z rodu Brenů, kterého jeho příbuzní žijící v Beligenu poznali, ačkoli jej do té doby považovali za mrtvého.
Bula Nexum
Na základě těchto zjištění vydal Gorky XIX. V roce 360 po Záblesku dokument známý jako Bula Nexum. Pomocí ní odpojil zamořené území od Gilionské říše do doby, než bude území znovu obyvatelné a bude možné jej osídlit a vyhnat Odpojené – jak novou odnož nemrtvých nazval. Bula Nexum zavazovala okolní knížectví ke spojení sil v případě potřeby obrany západní hranice před nemrtvými, kteří představovali pro gilionské neznámá stvoření a jejich chování tak mohlo být nevyzpytatelné.
Později badatelé zjistili, že to celé byl Maův záměr. Snažil se o vytvoření vlastních mocných pěšáků, kteří by ho poslouchali na slovo. To se mu podařilo – naneštěstí se otrávil společně s ostatními a není jasné, koho vlastně Odpojení poslouchají.
| Založení města |
| 102-117 po Záblesku |
| Zánik města |
| 349 po Záblesku |
| Obyvatelé |
| Odpojení |
| Vládce |
| Neznámé (Mao Nogelun) |
Poznámka: Stavby nejsou vytvořeny přímo autorem, jedná se o pozůstatek po hráči, který server opustil.