Plezejon je hraběcí monarchie s mužskou primogenturou, což je dědický řád zajišťující přednostní právo prvorozeného muže při dědické posloupnosti. Prvorozený příslušník rodu tak získává nejdůležitější části státu nebo právo na nástupnictví.
Mé hrabství se skládá z pěti vesnic (Tantupice, Kos, Barburg, Wašice a Ladowov), města Sáza s téměř dokončeným klášterem a dvou měst jménem Argemont (sídlo rodu Rastyků) a Skajevedské hradiště (Sídlo rodu Lindenů). V okolí se nacházejí převážně pole, lesy, řeky a kopce a také se v okolí hlavní sídla Rastyků nachází nemalé množství stříbrných dolů.
Struktura
Rastykové
Rod založený Rastykem, který společně se svým nejlepším přítelem zabil obávaného zabijáka Žerárda z Lilie a poté proti svému příteli bojoval o vládu v Plezejonu.
Významní členové rodu:
Nejvýznamější hrabě byl Hromus I., který ukončil Válku vidlí a založil plezejonské hrabství a porazil Lindeny. Vybudoval si sídlo na Argemontu. Pravnuk Rastyka I. Byl velmi vynalézavý a schopný, a proto dokázal válkou zničenou zemi opět postavit na nohy.
Tonitr III. Rastyk, syn hraběte Hromuse I. začal s vybudováním argerusovými doly a také zřídil argerusový trůn. Trůn ze stříbra, na kterém sedí vždy vládnoucí Rastyk.
Hromus III. Rastyk nebyl příliš oblíbený a respektovaný panovník, ale proslavil se svojí oblibou k hudbě a vynalezl nástroj zvaný mandolína. Dřevěný drnkací nástroj inspirovaný houslemi a kytarou. Také napsal Pezejonskou hymnu zvanou: „Natinalibon hymnus Pezejon“. Noty byly dochovány v pořádku, ale text písně se ještě učenci snaží rozluštit, jelikož byl poškozen požárem na Skavenjedském hradišti, kde se právě Hromus III. nacházel.
Tonitr V. Rastyk nebyl žádný velký vojevůdce a taktik, ale hlavně se zajímal o farmaření a hospodářství. Zavedl trojpolní systém a zvedl tak mnohonásobně produkci jídla celého hrabství.
Hromus VIII. Rastyk a Tonitr VI. byli jednovaječná dvojčata, která vládla přede mnou. Prvorozený Hromus VIII. byl skvělý učenec a díky jemu se Pezejon hodně posunul v administrativě a správě hrabství. Jako hrabě měl svého bratra jako vojenského vůdce, neboť Tonitr VI. byl velmi vášnivý bojovník. Spolu dobyli území vzbouřených banditů a na to místě začali budovat mnišský klášter. To místo nazvali Sáza, podle řeky, která protéká vedle toho místa.
Lindeni
Rod založený Lindenem, který společně se svým nejlepším přítelem zabil obávaného zabijáka Žerárda z Lilie a poté proti svému příteli bojoval o vládu v Plezejonu.
Skylord I. Linden syn Lindena a zakladatel skavejedského hradiště. Byl to velmi dobrý vojenský vůdce a za jeho vlády dobyl značné území Rastyků.
Hanusch II. Linden pravnuk Lindena se po prohře s Hromusem III. stal jeho prvním lenním pánem. Poté, co byl tak potupně poražen navrhl velmi propracovaný plán hradiště, které podle návrhu má být nedobytné. Stavba započala ještě za jeho vlády.
Hanusch IV. Linden se podílel spolu s hrabětem na rozvoji hospodářství a farmaření.
Skylord V. Linden, se do dějin zapsal jako: Ten, co postavil největší a nejbezpečnější místo v celém hrabství. Vytvořil s pomocí mého otce a mě dostatečně silnou posádku, aby dostatečně ubránili Skavejedy před případným útokem.
Historie
Doba předskavejedská
Hrabství vzniklo tím, že šest vesnic žilo ve společném míru a prospěšném obchodu, zvaném Plezejonské spojenectví až do chvíle, kdy jednu z vesnic (Skavejedy) napadli lapkové v čele s nechvalně proslulým zabijákem Žerárdem z Lilie. Obyvatelé bez téměř jakékoli vojenské síly neměli šanci se ubránit. Díky Emanuelově prozřetelnosti se dvěma nejlepším přátelům, Rastykovi a Lindenovi podařilo pomocí hnojských vidlí (jelikož to byli pouzí sedláci) zabít obávaného Žerárda.
Válka vidlí
Po tomto incidentu si vesnice chtěli zvolit jednoho vládce, který bude mít na starosti klasické vládnoucí věci jako správa panství, soud, diplomacie s ostatními územím, ale hlavně bude mít na starosti ochranu celého území. V tuto chvíli zasáhla ďábělská ruka Luciursa a zařídila to, že polovina vesnic si vybrala statečného Rastyka a druhá polovina, včetně Skavejed, jeho přítele Lindena.
Přátelé se nejprve snažili dohodnout, ale Luciurs zatemnil Lindenovi mozek a tím začala krutá občanská válka v Plezejonu, zvaná Válka vidlí, jelikož nejpoužívanější zbraní byly vidle a také oba rodu mají ve znaku vidle.
Válka trvala přes tři generace, až do chvíle, kdy v čele rodu Rastyků stanul Hromus I. Rastyk, Lindeny zvaný hrabě hoven, jenž byl sedlákův pravnuk. Hrom byl výjimečně vynalézavý a ukončil válku tak, že se se svými vojáky skryli do hnoje, který se vezl na Skavejedské hradiště (původně bandity napadená vesnice, která byla Lindenem přestavěna na hradiště) a tak v noci vylezli a ovládli celé hradiště. Tím Hromus I. Rastyk ovládl celý Plezejon.
Doba Rastyků
Hromus I. se stal prvním hrabětem a založil plezejonské hrabství. Rod Lindenů se stal jeho poddanými a hlava rodu byl vždy lenní pán, přezdívaný feoden. Tento feoden je oddaným sluhou a zároveň nejvyšším rádcem a jako jeho léno odvádí hraběti přiměřený poplatek zvaný feo.
Rastykové sídlili na kopci Argemont v sídle s totožným názvem. Argemont znamená v Plezejonštině stříbrná hora (argerus – stříbro; mont – hora), jelikož se v hoře nachází velké stříbrné doly.
Vláda Rastyků trvá až do dnešních dob a plezejonské hrabství stále vzkvétá pod mojí rukou. Mým lenním pánem je Skylord VI. Linden, jehož rod sídlí ve Skavejedech. Nyní se snažím, aby se můj rod dostal do královského stavu, když stanu se králem, bude plezejonské hrabství konečně suverénní zemí. Ale abych to dokázal, tak musím získat podporu alespoň devíti různých vládců okolních zemích.
Náboženství
Plezejonové věří v náboženství zvané Chrestanstvo. Podle mého otce Tonitra VI. je, až na názvy, zcela stejná, jako víra v zemi za Portálem z Konce zvaná Křesťanství.
Hlavní a jediný bůh je nazývám Vilicam. Tento bůh má tři součásti: První je již zmíněný Vilicam, druhý jeho syn Emanuel – Stabat Mater neboli mesiáš a poslední část je dobrý duch zvaný Sprit Sanholy.
Existuje také zlý duch jménem Luciurs, který svádí lidi ke hříchu. Je vládce pekla, ale existuje jenom díky tomu, že ho Bůh využívá z důvodu, aby si lidi získávali zásluhy. Jelikož když člověk překoná pokušení Luciurse, zaslouží si za to odměnu. Zhřeší a nelituje toho, po smrti skončí v pekle. Naopak když se řídí zákony získává zásluhy, dostane se do nebe zvaného caelen. Hlavní církevní sídlo je klášter v Sáze, kde se nachází biskup – nejvyšší kněz v překladu episcop – nejvyšší sacer. Jak je všeobecně známo pohrdají černou magií a nekromacií. Každý náznak čarodějnictví a podobných věcí je přísně trestán odnětím svobody, nebo trestem smrti. Pokud by se mi podařilo získat korunu, stal by se Plezejon suverénní zemí a z biskupa by se stal arcibiskup.
| Vládce |
| Hromus IX. Rastyk |
| Hlavní sídlo |
| Argemont |
| Mocenský systém |
| Hrabství; absolutní monarchie |
| Ekonomický systém |
| Tržní ekonomika |
| Úřední jazyk |
| Plezejonština |