Verindurské správní území

Verindurské správní území se nachází v západní části Wigonské říše. Jedná se o třetí největší správní území říše a dále se dělí na čtyři úseky. Hlavní Verindurký úsek, Filhemonský úsek, Laposský úsek a Rupulský úsek. Celé území čítá zhruba 5.000 obyvatel.

Struktura

Celému správnímu území vládne kníže, popřípadě král, jestliže se jedná o vyšší rozkaz, či se jedná o mrtvé období. Toto období nastává v okamžiku, kdy král odvolá knížete z funkce, či kníže rezignuje v jeho funkci anebo náhle zemře. V takovém případě je do zvolení nového zástupce správního území v čele král říše.
Kníže plně zodpovídá za chod celého území a je povinen zodpovídat i za činy obyvatel. Často se tak děje, že kníže úkoluje jiné osoby a předává jim Důvěru. V takovém případě je zodpovědnost přenesena na tuto osobu.

Vláda nad správním územím je vždy v rukou osob s titulem knížete a vyšší. Nižší tituly nemají dovoleno vládnout správnímu území, smí pouze přebírat Důvěru.

Rozdělení

Celé správní území se dále dělí na čtyři úseky.
Verindurský úsek je hlavním úsekem správního území. Nachází se v severovýchodní části území a jeho hranice se táhne od uhelného dolu Koals po rybník Jílovec. Verindurský úsek se může pyšnit největším městem v celém správním území, tím je město Verindur. Dále se zde nachází posvátné místo Vděku, staršími nazývaný jako Gratiam A’lgo. Poslední významné místo se nachází kousek od hradeb města Verindur, je jím zdevastovaná vesnice, které se mezi obyvateli říká vesnice Šedého Býka.

Filhemonský úsek je druhým největším úsekem Verindurského správního území. Nachází se v severovýchodní části území a jeho hranice se táhne od pramene potoku Julma až po severní část pohoří Vřava. Filhemonský úsek je do velké míry zasažen kletbou rychlého růstu plodin, proto se zde nachází pouze několik menších vesnic a to v místech, které nejsou kletbou postižené. Mimo vesnice se zde nachází i největší uhelný důl Koals, který leží na hranici u Verindurského úseku.

Laposský úsek je tvořen převážně pohořím Vřava a kouskem jižního lesa Verindurského správního území. Laposský úsek si dělá nároky i na část lesa na hranici s Filhemonským úsekem, které patří již do Rupulského úseku. Dříve se o zmiňovanou část lesa vedli nemalé vojenské konflikty, které zastavilo až vojsko po příkazu krále. V této době vzniká pro les přezdívka „Les nikoho, les všech“. Úsek do velké míry prosperuje v těžbě stavebního kamene, který se těží v pohoří. V jediné vesnici celého úseku Lopos se následně kámen štípe a upravuje do potřebných tvarů, následně se prodává do celé říše.

Rupulský úsek je největší úsek Verindurského správního území. Rozloha celého úseku nabyla hlavně po připojení rozpadlého kongeriket Ginnungagap. Na místě Rupulského úseku se ještě dnes nachází pozůstatky vesnic a domů po původní sousední zemi. Ty ovšem rychle mizí s nárůstem obyvatelstva, které zde putuje hlavně za prací v místních lesích.

Kultura

Obyvatelé Verindurského správního území jsou po většinou řemeslníci, velká část obyvatel se živí jako dřevorubci, druhé nejvíce zastoupené řemeslo je rolnictví. Vyskytují se ovšem i pradleny, švadleny, místy kováři či horníci.

Celé území je také velmi bohaté na historii, neboť se jedná o úplně první správní území Wigonské říše.

Stručná historie

V roce 392 před Zábleskem se nově založená Wigonská říše rozprostírá na celém Verindurském správním území. V této době o velikosti dnešního Verinduského, části Filhemonského a Laposského úseku. Z hlavního města Verindur vládne král Dangobor.

Roku 342 před Zábleskem se prohlašuje Renfern za hlavní město WIgonské říše, Verindur tak přichází o svou pozici hlavního města říše.

Za vlády krále Djenpra II. v roce 215 před Zábleskem, se ke správnímu území přičleňuje v této době pouze severovýchodní čast Rupulského správního území.

V roce 0, v den Záblesku dopadá jeho odštěp na severní část Verindurského úseku. V místě dopadu odštěpu se nachází pouze hluboká díra a spálená země. Po vzniku nového náboženství bylo toto místo prohlášeno za místo Vděku. Následně bylo zrekonstruováno a okolo místa byl vytvořen park.

V roce 359 po Záblesku se k Filhemonskému a Rupulskému úseku připojují nové části, které do nedávna ještě byly součástí kongeriket Ginnungagap.

Geografie

Na území se nachází velké množství vesnic a osad. Největší počet z nich je v Rupulském úseku, nejméně pak v Lopesském území.
Území je takřka protkáno lesy. Důvodem tohoto hustého lesního porostu je kletba, která byla na Verindur uvalena v roce 152 před Zábleskem. Po zakletí lesů začali veškeré dřeviny v těchto místech růst rychleji, a to až stonásobně. Mimo dřeviny začali postupně rychleji růst i veškeré ostatní plodiny. Mimo lesy se zde nachází pohoří Vřava.
Správním územím neprotéká žádná řeka, protéká zde pouze několik potoků, mezi největší a nejdelší patří potok Julma.

Těžba

Verindurské správní území těží tři kritické suroviny, které se vyváží do celé říše. Patří sem hlavně těžba dřevin, kamene a uhlí.

Datum vzniku

392 před Zábleskem

Zástupce správního území

Kníže Pertus Ol-Honta

Správní město

Verindur

Počet obyvatel

přibližně 5.000

Rozdělení území

Verindur, Filhemon, Lapos, Rupula