Trinsten (Prkenné městečko nebo také Prkeniště) je sídlo v severozápadní části Gilionské říše ve stejnojmenném knížectví. Město Trinsten založili průzkumníci během gilionské expanze na západ koncem roku 97 po Záblesku. Výprava tehdy objevila rozsáhlé úrodné pláně okolo Zeleného jezera a rozhodla se, že je vhodné zde založit trvalé sídlo.
Historie
Počátky osídlení
Během prvních let se Trinsten prezentoval jako farmářská osada, která se stala centrem zemědělské oblasti na severu Gilionské říše. Tou dobou se jednalo o celodřevěné město obehnané palisádou. Nikde v okolí totiž nenalezli místní dostatečné množství stavebního kamene pro stavbu pevnějších obydlí. Navíc byla oblast mezi Beligenem a Trinstenem pro vozy plně naložené stavebním kamenem příliš neschůdná. Obyvatelé však káceli lesy v okolí, aby uvolnili prostor pro ornou půdu a tak byl v nově vznikajícím knížectví dřeva nadbytek – proto tehdy trinstenští stavěli ze dřeva úplně vše.
Urr-Molská invaze
Během druhého století trinstenští hojně obchodovali s knížectvím Linden a dodávali velké množství potravin během tamější občanské války. V roce 236 po Záblesku byly na server od knížectví Trinsten objeveny klany Urr-Molských skřetů, kteří již o čtyři roky později roku 240 po Záblesku podnikli rozsáhlou invazi do Gilionské říše.
Kníže Jalavan I. Seliack varoval krále Gorkyho XIII. před blížící se armádou a zároveň jej požádal o posily na obranu Trinstenu. Tam evakuoval většinu obyvatel severních polností. Gorky XIII. však neposlal na pomoc knížectví jediného muže a Trinsten se tak invazi nedokázal nijak bránit. Kníže začal s okamžitou evakuací do útočiště v síních Kelzaku – hlavního města sousedního knížectví. Naneštěstí mnoho obyvatel nestačilo město včas opustit, další lidé poté utonuli v močálech okolo řeky Primény.
Sám kníže padl při obraně města a s ním i většina Trinstenské armády. Kněžna Esmeralda se s dcerou a několika stovkami uprchlíků dostala do síní Ke-Lzak-Tum, kde jim byl od bon Dirů poskytnut azyl. Na pláně, kde stával Tristen se vrátili až po několika dlouhých týdnech, kdy již skřeti odtáhli zpět do svých zemí.
Nový začátek Trinstenu
Z města nezbylo téměř nic – tu a tam jen základy a podezdívky šlechtických domů dostatečně bohatých, aby si v té době mohli nechat dovézt kámen. Kněžna Esmeralda nyní vládla Trinstenskému knížectví – její dcera byla příliš mladá pro vládu – a proto ihned začala organizovat rekonstrukci svého panství. Odmítla jakoukoli pomoc, kterou jí král – nyní již sídlící v Pie na západě země – nabídl. Cítila hořkost vůči trůnu, který vinila z nečinnosti v případě potřeby a smrti jejího manžela.
Z neštěstí se nicméně vyklubal nový a lepší začátek. Díky poničené, rozryté a spálené zemi od bojů, válečných strojů a nestvůr, které se skřety přitáhly, se na povrch dostaly úlomky smaragdů, jejichž ložiska se nepovšimnuta nacházela celou dobu pod městem. To samozřejmě vedlo k ekonomické revoluci v knížectví.
Trinsten se díky těžbě smaragdů stal mocným městem a již roku 270 po Záblesku za panování Islen – dcery kněžny Esmeraldy se okolo krásného města měděných střech tyčily vysoké hradby.
Technologická revoluce Trinstenu
Trinsten – ačkoli stále součástí Gilionské říše – se společenskému životu království stranil. Obyvatelé cítili křivdy z dob Urr-Molské invaze, kterou si i po tolika letech stále připomínali. Bližší vztahy udržovali pouze s Kelzakem, jenž jim jako jediný v nouzi pomohl. Smaragdy městu vynesly ohromné bohatství a prosperovalo díky nim i celé knížectví.
Roku 325 po Záblesku vyvíjel trůn na knížete Milwalda Seliacka nátlak ohledně stále většího izolacionismu ke zbytku království. Kníže se odmítl podvolit a cokoli měnit k lepšímu. Naopak vydal dekret o clech mezi Trinstenským knížectví a zbytkem Gilionské říše. To král Gorky XVII. považoval za projev vzpoury proti koruně a porušení právního rámce říše a vyslal do Trinstenu armádu, aby nastolila v knížectví pořádek.
Kníže neváhal a okamžitě dal příkaz k uzavření města. Když vojsko k Trinstenu dorazilo, nechal kníže vztyčit okolo města ochranou bariéru. To vyvolalo vzrušení ve zbytku království, protože nikdo neměl ponětí o existenci této technologie ani jejím původu, jelikož ochranný štít nebyl magický.
Diplomatické vítězství
Po odmlce téměř dvaceti pěti let, kdy nastoupila po pádu Pii na trůn Beligenská větev rodu Gorků došlo k prvnímu zlepšení vztahů mezi trůnem a Trinstenem. Na základě diplomatických smluv z léta roku 350 po Záblesku byl obnoven obchod bez celních bariér, který po celých dvacet pět let bránil většímu rozvoji vztahů mezi knížectvím a královstvím. Štít zůstává stále vztyčený a obchod tak probíhá výhradně přes Nether.
Trinsten se v dnešní době prohlašuje za samostatný městský stát (knížectví), ačkoli je oficiálně stále součástí Gilionské říše. Přivlastňuje si i okolní území, které patří k nejúrodnějším oblastem říše. Díky aktuálně křehkému míru existují Tristenské knížectví a Gilionská říše ve vzájemné symbióze, díky níž země prozatím prosperují.
Geografie
Město leží v severozápadní části Gilionské říše v knížectví Trinsten na výhodně položeném pahorku, který je ze tří stran obklopen vodními plochami. Z východu a jihu přiléhá Zelené jezero – na západě pak hradby města omývá řeka Priména.
Okolo města se nachází úrodné krajiny, které jsou hojně využívány pro chov dobytka i pěstování plodin. Klima je ve zdejší oblasti velmi mírné až subtropické – jen zřídka napadne v zimě sníh, proto zde najdeme i vinice a další teplomilné plodiny.
Obchod
Ač je město obklopeno bariérou a veškerý obchod je odkázán jen na cestování Netherem, je Trinsten významným obchodním centrem. Trinstenský smaragd vyhledávají elity okolních zemí. Zdobí šaty nejednoho vladaře středního a západního Tillhendu. Často jej kupují i obchodníci ze vzdálených kontinentů či Zemí za okrajem.
Původní bohatství města pocházelo právě jen z těžby a zpracování smaragdů – v poslední době se však objevují spekulace, že byl smaragdový důl plně vytěžen. Na místě, kde dříve stávaly budovy horníků a důlní šachty, se nyní tyčí Gilionská akademie věd a umění, která se do Trinstenu přesunula krátce po zdvižení bariéry.
Trinsten většinu svého zboží dováží a následně vylepšuje pomocí metod, které jsou známy jen zde, a nikdo není schopen je plně replikovat. Vylepšené zboží, které je zřídkakdy odmítáno, poté vyváží s velkou přidanou hodnotou do zbytku říše i jiných zemí. Trinsten je také významný svými šperky a bižuterií, které často zdobeny jen výhradně smaragdy.
Technologie
Technologická úroveň města není známá. Je však patrné, že je na vyšší úrovni než kdekoli jinde v království. Nikdo nicméně neví, jaký je původ technologické revoluce, která se musela před rokem 325 po Záblesku odněkud objevit.
Badatelé, kteří se touto problematikou zabývali, tvrdí, že trinstenští objevili nějaký prastarý artefakt ve smaragdových dolech – pravděpodobně přístroj z doby Zirkonské. Ten poté nastartoval technologickou revoluci města a v důsledku toho se do města přesunula i Gilionská akademie věd a umění, jež vyrostla nad vstupy do původní důlní šachty.
Badatelé, kteří spadají pod GAVU však v otázkách položených na základě těchto domněnek mlčí a odmítají je jakkoli komentovat. Veškerý pokrok města vztahují zejména k jeho nesmírnému bohatství plynoucímu z těžby smaragdů.
Poznámka: Město je držitelem ceny Projekt roku 2023 a Trinstenský zámek je držitelem ceny Nejpropracovanější stavba roku 2023.
| Založení města | |
| 97 po Záblesku | |
| Vládce | |
| Kníže Tanvil Seliack | |
| Jiné názvy | |
| Smaragdové město Zelené město | |
| Obyvatelstvo | |
| trinstenští gilionští | |
| Typ sídla | |
| Hlavní město knížectví |
