Granitová válka je označení sporu mezi Gilionskou říší a Urr-Molskými klany. Její prvotní kořeny jsou připisovány již do setkání obou civilizací roku 236 po Záblesku. Definitivní vyhlášení války oběma stranami nicméně následovalo až po vyplenění Beligenu. Do té doby je datováno oficiální zahájení válečného konfliktu mezi Gilionskou říší a Urr-Molskými klany.
Původ konfliktu
V dějinách, které předcházely roku 365 po Záblesku, který se stal zlomovým v celé válce, se obě země střetly v mnoha bitvách a šarvátkách. Zásadní okamžik nastal v září roku 365 po Záblesku, kdy Gorky XX. v šikovném manévru rozestavil několik armád na jihovýchodní hranici Urr-Molu. Tento manévr se mu podařil jen díky znalostem skřetích tradic z období, kdy spolu obě země vycházely a obchodovaly. Na září každého roku. jak je počítáno vyspělými státy, totiž ve skřetím kalendáři připadá přelom mezi léty. Všichni skřeti tak oslavují příchod nového roku. Právě toho využil Gorky XX. a během naplánované operace přesunul II. a III. armádu sever a II. armádu východ do oblasti, která je známá jako Granitová pole.
Povedlo se mu tím zabezpečit významnou severní obchodní trasu a zároveň zatlačit skřety hlouběji do jejich území. Na sklonku roku 365 po Záblesku se odehrálo prvních několik potyček. Skřeti neútočili tak zbrkle a roztroušeně jako dříve. Jejich taktika byla úplně nová. První ze série bitev na Granitových polích se odehrála 12. ledna 366 po Záblesku a Gilionská říše v ní utrpěla ničivou porážku. Střety se od té doby opakují v intervalech několika týdnů a ani jedna ze stran nemá ve sporu navrch. Válka je tedy v patové situaci a nikdo neví, jestli v nejbližší době dojde k nějakému zásadnímu průlomu.
Vědecký přínos
Válka na Granitových polích má pro Gilionskou říši prozatím pozitivní vyústění. Badatel Elm z Beligenu (305-366) totiž studoval tuto podivnou krajinu. Povedlo se mu objevit potenciál granitových skal, které se hojně nachází na celých polích. Podle jeho studií bylo prokázáno, že se tyto skály chovají odlišně od ostatních známých hornin. Pozorování prokázalo, že samovolně rostou a to především na dně jezírka, které se nachází na západní straně polí. Okolo oněch skal pak po začátku války začaly vyrůstat podivné rostliny, které Elm z Beligenu pojmenoval jako Smrtničky – vyrůstají v místech střetů, kde padlo mnoho válečníků obou stran.
Nedaleko vojenského tábora byl pak nalezen prastarý chrám, na nějž se ihned vrhli badatelé a výzkumníci z celé země. Podle prvních odhadů by měl patřit stejné civilizaci, jako chrám, v němž byly nalezeny svitky, podle kterých se počítají roky. Jestli vydá chrám stejně významné artefakty, zůstává prozatím záhadou.
| Datum začátku |
| okolo 236 po Záblesku |
| Datum konce |
| stále probíhající |
| Typ konfliktu |
| Pozemní válka |