Rod Seliacků je vládnoucím rodem knížectví Trinsten. Knížata sídlí v Trinstenském zámku tyčícím se na ostrohu nad místem, kde se řeka Priména potkává se Zeleným jezerem. Jejich znakem je rudý bodlák na zeleném kříži a zeleno bílém poli. V roce 366 po Záblesku je panujícím knížetem Tanvil Seliack.
Historie rodu
Seliackové patří podle svých kronik ke skupině původních příchozích gilionských na Tillhend. Knihy mluví o jistém Selikovi a jeho ženě, kteří patřili k zakladatelům Beligenu, kde vybudovali rodinnou farmu. Prvním doloženým členem rodu Seliacků, který je zároveň považován historiky za zakladatele rodu je Anatavan Seliack.
Anatavan Seliack (*31 po Záblesku – †107 po Záblesku)
Anatavan Seliack (vládl v letech 105-107) do Trinstenu přesídlil mezi lety 97 a 99 po Záblesku, kdy zakládá rodové sídlo – tehdy dřevěnou tvrz obehnanou palisádou. Brzy se stává starostou a roku 105 po Záblesku po oficiálním vytvoření knížectví Trinsten i prvním knížetem. Umírá pokojně ve spánku v létě roku 107 po Záblesku.
Janvil I. Seliack (*99 po Záblesku – †169 po Záblesku)
Kníže Janvil I. Seliack (vládl v letech 107-169) byl synem prvního knížete z rodu Seliacků Anatavana. Během své vlády především budoval rodové sídlo na ostrohu nad Trinstenem. Za jeho vlády se začal formovat název města jako Prkenné město neboli Trinsten. Postupně se název ujal tak, že se podle něj pojmenovalo i knížectví.
Natavan Seliack (*127 po Záblesku – †207 po Záblesku)
Kníže Natavan Seliack (vládl v letech 169-207) rozšiřoval během své vlády polnosti v knížectví. Trinsten se v té době stal obilnicí Gilionské říše. Místní pšenice tvořila téměř sedmdesát procent veškeré vypěstované pšenice v zemi. Zemřel roku 207 po Záblesku na komplikace se zlomeninou krčku holenní kosti po pádu z koně.
Janvil II. Seliack (*167 po Záblesku – †216 po Záblesku)
Kníže Janvil II. Seliack (vládl 207-216) vládl Trinstenskému knížectví v pokojném období před vpádem vojsk Urr-Molských skřetů. Během své vlády se oblékal pouze do černých barev. Bylo to z důvodu ztráty jeho milované ženy Lalibet při porodu jejich jediného syna Jalavana. Nikdy se poté již neoženil. Nechal si dokonce zhotovit pohřební rakev ze stejného dřeva jako má jeho zesnulá žena, byť dle tradice měl mít vždy kníže pohřební rakev ze dřeva vzácnějšího.
Jalavan I. Seliack (*198 po Záblesku – †240 po Záblesku)
Kníže Jalavan I. Seliack (vládl v letech 216-240) panoval v období vpádu Urr-Molských skřetů. Za své vlády se zasadil o zlepšení Tristenského vojska – zejména jeho rozšíření a modernizaci. Padl při obraně Trinstenu proti invazi skřetů.
Esmeralda Seliacková (*200 po Záblesku – †275 po Záblesku)
Kněžna Esmeralda (vládla v letech 240-254) se chopila vlády po smrti svého manžela, jelikož jejich dceři byly při smrti knížete Jalavana pouze čtyři roku. Právě ona se zasadila o obnovu knížectví a její nenávist vůči gilionskému trůnu zapříčinila postupný větší a větší izolacionismus od zbytku říše. Během její vlády byla pod městem Trinsten objevena ložiska smaragdů a započal zlatý věk knížectví. V roce 254 po Záblesku se vzdala vlády ve prospěch své plnoleté dcery Islen.
Islen Seliacková (*236 po Záblesku – †303 po Záblesku)
Kněžna Islen (vládla v letech 254-303) za zasloužila o rozšíření města i Trinstenského zámku. Vybudovala okolo města hradby i pohraniční pevnost Jamawan. Zabývala se také dobročinnou činností a během její vlády byl ve městě založen Awyrský klášter. Nechala také změnit oslovování šlechty v knížectví. Od její doby se urození muži oslovovali jako lord namísto v říši rozšířeného pojmu mousieur. Zemřela v roce 303 po Záblesku po 49 letech vlády.
Jalavan II. Seliack (*266 po Záblesku – †320 po Záblesku)
Kníže Jalavan II. Seliack (vládl v letech 303-320) se po vzoru své matky rozhodl dále rozšiřovat a zvelebovat město Trinsten. Založil místní Poklidnou zahradu u jižní brány a přebudoval náměstí Jalavana I. Za jeho vlády se také město rozdělilo na dvě čtvrti známé jako Pahorek (část města okolo náměstí Anatavana Seliacka) a Úžlabina (část města okolo náměstí Jalavana I. Seliacka). Umírá v roce 320 po Záblesku na mozkovou příhodu.
Milwald Seliack (*282 po Záblesku – †350 po Záblesku)
Kníže Milwald Seliack (vládl v letech 320-350) známý také jako baron Rohit vládl knížectví Trinsten v období krize mezi knížetem a trůnem. Právě on se definitivně rozešel s králem a vydal dekret o clech, který vedl až ke vztyčení bariéry a faktickému odtržení knížectví od říše v roce 325 po Záblesku. Krátce poté kníže vytváří svou vlastní vládu v čele s kancléřem. Umírá v roce 350 po Záblesku v nedožitých 68 letech.
Tanvil Seliack (*307 po Záblesku)
Kníže Tanvil Seliack je aktuálně vládnoucím knížetem. Jeho vláda je stabilní, ačkoli se občas objevují ojedinělé protesty. Za jeho vlády také došlo k zmírnění napětí mezi knížectvím a Gilionskou říší. V roce smrti jeho otce vyjednala gilionská delegace zrušení dekretu o clech, který vydal jeho otec. Existují četné dohady o tom, zdali to bylo s požehnáním starého knížete či nikoli.
| Sídlo rodu Seliacků |
| Trinstenský zámek |
| Hlava rodu |
| Kníže Tanvil Seliack |
| Původ |
| Gilion |