Rodina Poltemurů je ve Wigonii velice známá především v odvětví stavebnictví, stavebního materiálu a v poslední letech expanduje i do dřevozpracujícího průmyslu. Jejich značka Opoltemur, jako jedna z prvních v říši, začala sériově vyrábět v roce 195 pálené jílové cihly, které vyrábí dodnes. Rod jedné z nejbohatších rodin říše však sahá až do období Záblesku.
Rod Poltemurů
Historie rodu Poltemurů sahá k roku 5 po Záblesku, kdy je poprvé popsán v kronice říše muž pod jménem Fal Poltemur, který pomáhal kopat a budovat Posvátné místo.
Rodový strom rodiny zpravidla začíná Osalem Poltemurem a jeho ženou Liliam Poltemurovou. Společně měli dvě dcery a syna, který dále pokračoval v rodové linii. Ke konci svého života Opoltemur dostává nabídku k členství v městské radě, tu však odmítá a posléze v roce 253 umírá.
Jeho syn Hostr Opoltemur zprvu chodí ve stopách svého otce a snaží se zbudovanou výrobnu vést k prospěchu. Za jeho život se mu rodí dva synové a tři dcery. Jeho vedení postupně stagnuje a upadá, a tak po šesti letech přenechává své místo svému mladšímu synovi Pertovi. Ten již od útlého věku jeví zájem o Opoltemurské továrny. Hostr dožívá svůj život v ústraní a roku 294 umírá na souchotiny.
Pert Poltemur vede výrobny k prospěchu a tím si opět zasluhuje pozornost obyvatelstva. Snaží se vycházet lidem vstříc, a to i na úkor sebe a své rodiny. V padesáti letech získává Pert nabídku členství v městské radě. Tu přijímá, čímž začíná několikagenerační členství rodiny v městské radě. Po vzoru svého děda Osala žije skromný život a dbá na prosperitu nejen továrny ale také Renfernu. Pert pár let před smrtí rozdělí stavební impérium mezi své tři syny, ti si přebírají kontrolu nad třetinovými podíly. Pert Poltemur umírá v zimním období roku 331.
Současnost
Pertovi jediní tři synové usedají po boku otce v radě a jako první, ze zaznamenaného rodu, větví rodokmen. Tím vzniká větev Hagriho a Alse. Poslední syn Borbon naneštěstí umírá několik dní po otcově smrti při nehodě na koni. Opilý nezvládne rychlý cval a padá na ostrý kámen, kde nachází rychlou smrt. Zbylí dva synové přebírají část stavebního impéria zesnulého bratra i jeho úkoly v radě.
K dnešnímu dni má rod dvě hlavní větve. Hargi společně s Melsie mají tři potomky (syna a dvě dcery) a mohou se pyšnit prozatím osmi vnoučaty (čtyři vnučky a čtyři vnuci). Rodová větev Alse a jeho ženy Marie nese čtyři potomky (tři syny a dceru), přičemž jejich nejmladší syn Pris zemřel v mládí na zápal plic a jejich jediná dcera Alie zemřela těsně po porodu. Zbylí potomci však mají celkem devět dětí (šest dcer a tři syny). Celkem se rod může pyšnit třiceti dvěma žijícími členy.
Vliv na okolí
Rod Poltemurů je velice ikonickým pro celý Renfern, kde obě rodové větve žijí. Rodiny jsou velkým vzorem pro aktuální módu, neboť neopomenutelná část města nosí podobné střihy a barvy. I díky tomu se v posledních letech velice sblížili s královskou rodinou a není vyloučené, že se Poltemurové mohou těšit na případné spojení obou rodů.
Vývoj značky Opoltemur
Zahájení výroby
Roku 193 se jistý Osal Poltemur vrací ze zkušené do rodného domu a v hlavě nese klíč k velkovýrobě jílových cihel, který částečně viděl v zahraničí. Výroba cihel ho velmi fascinovala a viděl v ní několik příležitostí k vylepšení. Jelikož byla rodina z nemajetných poměrů, začal Osal zprvu vyrábět cihly sám pomocí dřevěných forem a následně je sušil. Poté cihly, po vzoru z ciziny, začal vypalovat.
První vzorky byly velmi křehké ale zato tvrdé, druhá sorta již byla lepší. Osal také dost experimentoval a zkoušel do jílu přidávat další suroviny, které by zesílily celý materiál. Po této zkušenosti začíná do každé cihly přidávat rovný kousek dřívka, díky kterému je každý kus pevnější a nemá tak tendenci praskat. Rodina ho stále přesvědčuje o změně zaměření, neboť nevidí v cihlách budoucnost. To se však mění po prvních zakázkách, kdy mu rodina začíná částečně vypomáhat.
V roce 195 zakládá Osal malou výrobnu cihel, kterou pojmenuje zkráceně po svém jméně tedy Opoltemur. Název začíná zdobit všechny výrobky díky malému vtisku z boku cihly, který je nejen odlišuje od ostatních, ale tvoří tak reklamu produktu. Od této chvíle se rodí velký zájem o tzv. Opoltemurky, které vynikají mezi ostatními v pevnosti ale také ceně. Poprvé zde Osal využívá množstevních cen tedy upravených cen za větší množství odebraných cihel.
Výroba střešní krytiny
V roce 209 získává Osal takřka veškeré zakázky na výrobu cihel v Renfernu a částečně i ve Verinduru. Jeho výrobna zaměstnává téměř třicet pracovníků a ročně získává takové jmění, o kterém se mu nikdy ani nesnilo. Zlom nastává po bouři, která smetla některé střechy v okolí jeho bydliště a to i včetně střechy jeho výrobny. V tomto období opět začínají experimenty s cihlami, které položí základy prvním jílovým střešním krytinám.
Jako první jsou střešní krytiny položeny na výrobnu cihel a následně putují jako dar do všech domů postižených bouří. Osal díky tomuto gestu přichází takřka o veškeré finanční prostředky na provoz firmy. Dostal se tak do povědomí šlechty i samotného krále a jeho jméno expanduje do celé říše. Výroba je však pozastavena kvůli nedostatečným prostředkům na provoz.
Necelý úsek poté se Osal ocitá před Andylem Velisem v Derimonu, který mu půjčuje jmění na znovuobnovení výroby stavebního materiálu. Výměnou za to žádá dodání stavebního materiálu na výstavbu jeho sídla. Osal souhlasí a výroba se opět rozbíhá, tentokrát i s výrobou střešní krytiny.
Expanze výroby
Roku 253 Osal umírá a do čela, jedné z největších výroben stavebního materiálu, usedá jeho jediný syn Hostr. Ten se ihned po nástupu zaměřuje na velmi komplikovanou dopravu jejich zboží. Postupně vymýšlí způsob, jak expandovat tak, aby nebylo nutné zvýšit cenu produktů. Chce dodávat cihly do celé říše s co nejnižšími náklady. Zkouší najmout několik povozů, které by byly ochotné odvážet stavební materiál a sleduje vývoj cen za tyto služby.
Sledování cen dopravy však nikam nevede, a tak Hostr přichází s plánem expanze výroby do každého správního úseku říše. Na nic nečeká a vrhá se do nemalé investice, která, jak se později ukáže, byla jediná úspěšná za období jeho vedení.
O pět let později zná výrobnu stavebního materiálu Opoltemur téměř každý v zemi. Hostr zaměstnává přes sto osob a stavebnímu průmyslu se daří. S novými výrobnami také roste poptávka i sortiment, který nabízí. Na trh se tak dostávají různé druhy cihel i střešní krytiny. I přes neskutečnou poptávku podnik stagnuje a Hostr nezvládá vedení dle jeho představ. Celou značku tak přenechává svému synovi Pertovi a sám odchází do ústraní.
Mladý Pert se pevně ujímá vedení a během několika období na trh vypouští nové produkty, mezi které patří například i svodové trubky a roury. Postupně přichází s nápadem vlastní skupiny dělníků, kteří by pod jménem podniku stavěli domy na zakázku. O tyto služby je obrovský zájem a do několika let se podnik takřka ztrojnásobí. Pertovi vize jsou obrovské a postupně začíná expandovat i za hranice, a to primárně na server.
Dřevovýroba
Po předání podniku Hargimu a Alsovi nastává zlom ve výrobě. Mladší z bratrů – Als, náhle skupuje pilu a svému bratrovi představuje návrh na kompletní monopol na poli stavebnictví. Ten je plánem uchvácen a přenechává bratrovi prostor pro realizaci jeho projektu. To se mu daří a roku 335 podnik Opoltemur vyrábí dřevěné trámy, latě, desky a částečně se zabývá přepychovým nábytkem.
Současnost
V současné době je vedení podniku stále v rukou bratrů Hagriho a Alse Poltemurových. Značka Opoltemur má na stavebním trhu neskutečné uplatnění a meziročně roste její síla. Bratři se netají ani tím, že mají v rukou monopolní podnik, který zaměstnává přes šest set lidí.
Majetek
Poltemurové jsou jedni z nejbohatších a nejvlivnějších rodin Wigonské říše. V jejich vlastnictví je hned několik výroben a pecí na stavební materiál, tři pily na zpracování dřeva, několik formoven, jílové doly nebo dva kamenolomy. Dále rodina vlastní několik přepychových rezidencí ve šlechtické čtvrti v Renfernu ale nejen zde. V jejich vlastnictví je také mnoho domů po celé říši ale i za hranicemi.
Jméno Poltemurů také figuruje na mnoha polnostech a vinicích, které pronajímají sedlákům a statkářům.
Není tajemstvím, že posledních šest let rodina odvádí nejvyšší daně v celé říši. Dle spekulací se jedná až o pětinu celkových příjmů říše z daní, tedy téměř o sto dvacet tisíc Aurů ročně. Tím tak zlomili několikaleté prvenství rodiny Velisů, kteří jsou mnohými považováni za majitele Derimonu s přízviskem Derimonští velmoži.
Vrchní řada (zleva)– Alie, Fred, Kol a Pris (potomci Alse a Marie.)
Spodní řada (zleva)– Lydie, Osal (potomci Freda), Fiona (potomek Kola)
| Zaměření |
| Stavební materiál, dřevoprůmysl |
| Počet žijících členů rodiny |
| 32 osob (17 žen – 10 dětí, 16 mužů – 7 dětí) |
| Místo působení |
| Většina Wigonské říše, Částečně Templar Empire a Plezejonské hrabství |
| Sídlo |
| Renfern |